Shitaké – královna mezi houbami

Mnozí znají Shitaké jako výtečnou jedlou houbu, která se používá zejména na přípravu skvělých asijských jídel. Shitaké však patří mezi přírodní houby se silnými léčivými účinky.

Historie

Není přesně jasné, kdy si Shitaké našla cestu k lidem. Odborníci jsou si však jisti, že tato nádherná léčivá houba byla používána již před 2000 lety ve východní Asii. Již tehdy se vědělo, že dokáže obnovit zdraví a dlouhodobě ho udržet.

První záznamy o léčivé houbě Shitaké, jejích účincích a dávkování najdeme ve spisech z dynastie Ming, která začala ve 14. století. V Číně však existuje legenda, která se vztahuje k objevu Shitaké kolem roku 1100 našeho letopočtu. V tomto příběhu Wu Sang Kang objeví houbu Shitaké při průzkumu lesů jihozápadní Číny. Z nějakého důvodu rozřezal mrtvý kmen stromu, na kterém roste Shitaké. Když se k rozřezanému stromu vrátí zjistí, že houba na rozbitém dřevě rostla mnohem rychleji a vytvořila mnohem více plodnic než sousední houby na neporušených kmenech stromů. Objevil tedy tehdy účinnou metodu pro pěstování Shitaké.

Houba Shitaké byla poprvé pěstována v Německu v roce 1909. Než se ale proslavila jako jedlá houba, mělo uplynout dalších šedesát let. Dnes je to druhá nejpěstovanější houba v zemi. Příliš málo lidí si však stále uvědomuje její prospěšné účinky. Pouze v zemích východní Asie je široce zavedena jako osvědčená léčivá houba.

Něco málo o Shitaké

Shitaké má svůj domov v listnatých lesích Japonska, Číny a Koreje. Tam roste především na odumřelém tvrdém dřevě listnatých stromů. Přizpůsobivá medicinální houba se ale prosadila i v jiných částech světa. Biologové předpokládají, že na některých místech se rozšířila z pěstíren a dokázala si tak najít nová stanoviště pro svůj růst. Například v Evropě a Severní Americe se cítí obzvláště doma na dubovém dřevě. Daří se jí ale i na kmenech buku, javoru, kaštanu a ořešáku. Latinský název pro houbu Shitaké je „Lentinula edodes“. Zejména v Asii ji lidé nazývají také „králem medicinálních hub“.

Původ názvu Shitaké je japonský. „Shii“ odkazuje na strom Shii,, kde nejčastěji houbu najdeme. Je to běžně známý jako strom Pasania. "Také" neznamená nic jiného než "houby". Souhrnně můžeme Shitaké přeložit jako „houba, která roste na stromě Pasania“. Číňané ho znají také jako „Shiang Gu“. V překladu to znamená něco jako „voňavá houba“.

Shitaké se pozná podle světle až tmavě hnědého klobouku, který někdy přechází do červené. Zvláště nápadné je množství jemných bílých vloček, které pokrývají klobouk. Okraj mladé houby je mírně stočený dovnitř. Lodyha bývá uprostřed, někdy trochu na straně klobouku. Je bílé až světle hnědé barvy a může růst rovně nebo mírně zakřiveně. Lamely jsou hladké až drsné. Jak stárnou, mění se z bílé na žlutou až červenohnědou.

Co obsahuje Shitaké

Jako všechny jedlé a medicinální houby je i Shitaké bohatá na cenné složky, které vyživují naše tělo a udržují ho zdravé. Pouhý pohled na makroživiny ukazuje, že houba je extrémně zdravá potravina. Obsahuje méně než 2 % tuku, pouze kolem 12 % sacharidů, ale až 13 % bílkovin a kolem 5 % vlákniny. Přesné složení silně závisí na přesných podmínkách pěstování.

Ohledně obsahu bílkovin je důležité vědět, že se v houbě nacházejí všechny esenciální aminokyseliny. Jejich složení je velmi podobné jako u mléka nebo masa. Bílkoviny ze Shitaké jsou navíc velmi snadno stravitelné. Je tedy cenným zdrojem bílkovin zejména pro vegetariány a vegany.

Co se týče minerálů a vitamínů, tak její obsah je opravdu bohatý. Obsahuje: draslík zinek fosfor hořčík měď vápník Vitamíny B: 1, 2, 3, 5 a 6 provitamin D. Měď je zvláště důležitá pro krev, pojivovou tkáň a nervy. Asi 100 g uvařeného Shitaké již pokryje průměrnou denní potřebu dospělého člověka. Množství vápníku a provitaminu D v Shitaké silně závisí na množství slunečního záření. Obsah se může zvýšit i po sklizni, pokud se houba suší na slunci. Mnoho vitamínů řady B našemu tělu dodává více svěžesti a vitality. Vitamin B5, nazývaný také kyselina pantotenová, se podílí na různých metabolických procesech a regeneraci nervů. Na druhou stranu je vitamín B6 důležitý pro využití bílkovin a na podporu naší psychiky. V průměru obsahuje Shitaké více vitamínu B6 než většina druhů masa, díky čemuž je pro vegetariány ještě atraktivnější.

Účinek Shitaké na lidský organismus je založen na různých složkách. Jedním z nejdůležitějších je polysacharid lentinan. Tato látka se opakovaně osvědčila v různých lékařských studiích jako zajímavý prostředek na podporu imunity. Sloučeniny síry lenthionin, lentin, lentysin, lentinamycin A a B mají antibiotické a fungicidní vlastnosti. Již zmíněný provitamin D se v odborném žargonu nazývá také ergosterol. Pokud jde o vitamín D, tak mnoho lidí v Evropě trpí jeho nedostatkem a to, zejména v zimních měsících. Následkem toho jsou náchylnější k akutním a chronickým onemocněním.

O přesných účincích bohužel ze zákona nemůžeme na těchto webových stránkách psát, ale i tak je houba Shitaké  „tajnou“ královnou mezi léčivými houbami. Skvěle chutná v pokrmech, ale i pomáhá ve formě extraktu, a to tekutého nebo sušeného.