Kouzelné byliny svatojánské noci

Svatojánská noc připadá na noc z 23. na 24. června a navazuje na oslavy letního slunovratu. Podle tradic byliny sbírané za svatojánské noci mají kouzelnou moc. Chrání zdraví lidí a také jejich obydlí. Můžeme si z nich udělat bylinný čaj nebo je usušit a pověsit do oken či dát pod polštář. Svůj účinek mají, i když je budeme sbírat přes den, tak to zkusme!

Byliny sbíráme nejlépe v čase mezi 21.6. a 25.6.v době nejvyššího bodu slunce, kdy mají nejvíce energie. Můžeme je sušit nebo z nich vyrábět tinktury, masti či oleje.

Jaké byliny zvolit? Jakékoliv, které v tomto čase na louce najdeme. Všechny mají přeci kouzelnou moc!

Třezalka tečkovaná

Tradiční bylina svatojánské noci. Třezalka byla využívána jako léčivá rostlina již ve středověku. Věřilo se, že je naplněna magickou silou a ochraňuje před zlem a nemocemi. Středověký botanik John Gerard uváděl že mast z této byliny je nejdrahocennější prostředek k hojení hlubokých zranění a že lepšího přírodního balzámu pro tyto účely není. Třezalka byla vždy známá jako neobyčejná ochranná bylina proti kouzlům.

Sbíraná v čase svatojánském se ve svazcích věšela pod okap nebo do oken domů jako ochrana proti zlým duchům, zaklínadlům a nemocem. Chránila obyvatele domu i dobytek. O Svatojánské noci se rituálně házela do ohně na ochranu domů před bouřkou a bleskem.

Doma si můžete vyrobit z Třezalky tečkované úžasný domácí svatojánský olej, který působí na kožní onemocnění, popáleniny, popraskané ruce i nohy a také tlumí bolesti pohybového aparátu a uvolňuje zatuhlé svaly.

Domácí svatojánský olej

Květy a pěkné pupeny natrhané nejlépe v době okolo svátku svatého Jana za slunečného dne, vložíme do sklenice až po hrdlo a zalijeme olivovým olejem zpracovaným za studena – čím kvalitnější tím lépe. Květy musí být zcela ponořeny v oleji, aby nezačaly plesnivět. Láhev necháme stát na slunci, nejlépe na okně po dobu minimálně 6-ti týdnů. Občas obsah sklenice promícháme. Po nějakém čase se olej zabarví do červena. Po uplynutí doby louhování olej přecedíme přes hadřík, zbytek můžeme vylisovat. Uložený ve tmě a chladu vydrží několik měsíců.

Komonice lékařská

Komonice, neboli kadeř svatého Jana má i celou řadu dalších lidových názvů jako koňský jetel, medový jetel, včelí bylina, kameníček. Měla by se sbírat na svatého Jána, kdy její léčivá síla je největší. Komonice původem pochází ze středomoří, ale postupně se rozšířila po celé Evropě. Má ráda lehčí, vápenitou půdu a slunná stanoviště na stráních i rumištích, podél cest a železnic. Dobře se dá pěstovat i na zahrádce.

Nejvíce účinných látek obsahuje celá horní část žlutě kvetoucí lodyhy. Jednou z nejzajímavějších látek přítomných v komonici je kumarin. Tato látka je označovaná jako antikoagulant, tedy látka omezující srážlivost krve. Právě výzkum komonice vedl k vynálezu léku Warfarin, který se dnes používá jako silný lék na ředění krve zejména u lidí po trombózách, srdečních onemocněních či u zánětů žil.

Bylina sbíraná v období svátku svatého Jana se usuší a velmi příjemně voní. Zavěšená ve dveřích dokáže předpovídat počasí: před deštěm velmi silně provoní celý dům. Její vůně přitom odpuzuje hmyz a moly.

Vyrobte si přírodní repelent.

Vyrobte si přírodní repelent V době okolo svátku svatého Jana nasbírejte kvetoucí nať Komonice lékařské a nechte jí na vzdušném sítu v teplé a suché místnosti uschnout. Z čistého bavlněného plátna ušijte malé pytlíčky, které touto suchou bylinou naplníte. Následně je můžete umístit do šatních skříní či do matrací. Příjemně je provoní a zabrání množení molů a jiného hmyzu. Pokud do pytlíčků přimícháte i sušenou nať mateřídoušky můžete získat příjemnou vůni do vašeho auta a přípravek, který vám nejen zpříjemní jízdu, ale bude i odpuzovat nepříjemný hmyz. …a pokud se říká, že červené víno je dobré na cévy, tak několikanásobně více to platí o komonicovém vínu…

Domácí komonicové víno

V době okolo svátku svatého Jana nasbírejte kvetoucí nať Komonice lékařské. Tři lžíce čerstvé najemno nasekané natě komonice necháme 10 dní macerovat v 1 l kvalitního červeného vína. Nezapomeneme občas protřást. Po 10-ti dnech scedíme a užíváme 1 lžíci před jídlem ráno a večer. Víno mírně ředí krev, působí dobře při křečových žilách, hemeroidech, bércových vředech či otocích.

Řebříček obecný

Podle řecké pověsti poučil Cheirón, moudrý Kentaur, Achilla o zvláštní moci řebříčku, takže si Achillés mohl udělat hojivou mast na rány utržené v Trójské válce. Řebříček obecný je základní bylina na stavění krvácení a hojení ran.

Řebříček obecný patří k sv. Janu. Lidé na venkově jím zaháněli zlé duchy od chlévů i stájí a nosili ho jako amulet k odvrácení negativity. Po celé období středověku se považoval za kouzelnou bylinu s velkou účinností v magii, i za obrannou moc proti ní. Používal se i při věštění budoucnosti či počasí. Řebříček byl jednou z posvátných bylin letního slunovratu.Sbíraný v tento čas se pálil v kadidle jako ochrana, pro věštění a jasnozřivost.

Domácí řebříčková mast

500g nesoleného sádla rozehřejte v hrnečku nebo na pánvi a tekutý tuk postupně nalévejte na připravené byliny. Na 500 g sádla použijte asi 10 velkých hrstí bylin. Po přelití sádla postavte sklenici s mastí do vodní lázně a na mírném ohni ještě dvě hodiny vařte. Poté sklenici uzavřete a nechte vychladnout. Druhý den mast rozehřejte tak, aby sádlo naprosto zkapalnělo a směs přeceďte. Scezené byliny vyhoďte. V horké masti rozpusťte asi 100 gramů včelího vosku a chvíli povařte.

O Svatojánské noci však můžete sbírat celou řadu dalších bylin. Sedmikráska chrání mladé dívky, Kopretina je květinou Máří Magdalény a zralých žen. Řepík podporuje spiritualitu a čistí auru. Květy Růže šípkové představují energii bohyně lásky a plodnosti...Vlastně celá příroda je jedna velká kouzelnice a její dary jsou magické. Tak jich využijme, a to nejenom v čase Slunovratu a Svatojánské noci!