Růže šípková se využívá v lidovém léčitelství odnepaměti. Vedle květů jsou velmi populární také plody – šípky. Ty se sbírají zejména pro svůj vysoký obsah vitamínu C, vitamínů B a dalších látek. 

Z okvětních plátků můžeme udělat třeba růžovou vodu na omývání obličeje pro krásu. Růžové plátky vždy symbolizovaly lásku a v magii se používaly jako aspekt božské lásky.

Pokud chceme šípky sušit, sbíráme je ještě před prvními mrazy. Selektujeme tvrdé, zralé plody. Po prvních mrazech dostanou sice šípky sladší chuť, ale ztrácejí část obsažených vitamínů. Pokud tedy plánujete marmeládu či šípkové víno, sbírejte až po mrazech, plody budou sladší a měkčí. Od konce září šípky bývají krásně rudé, tedy zralé. Vybavte se rukavicemi a dlouhými rukávy proti ostrým trnům. Doma si šípky poctivě přeberte a očistěte, zbavte lístků a stopek, opláchněte a osušte. Plody potom nejlépe usušte, v celku nebo na půlky, ať už v sušičce na houby a ovoce, či po staru na sítech. Z dvou kil plodů vám zůstane zhruba polovina, což je na zimu krásná zásoba.

Proč máme rádi šípek?

Je nabitý vitamíny, hlavně “céčka“ obsahuje přemíru. Zdatně mu konkuruje třeba rakytník, ale ten není v našich luzích a hájích tak snadno dostupný jako planě rostoucí keře růže šípkové. Pravidelné užívání plodů šípku, například v podobě jednoduchého čaje, přispívá člověku k podpoře přirozené imunity a odolnosti, stejně tak tonizuje tělo i mysl a výčet kladů by mohl dál pokračovat. My vám raději přikládáme jednoduchý návod na čaj a vyzkoušejte si sami, co vše tento trnitý vládce podzimu umí.

Recepty

Čaj ze sušených i čerstvých plodů

Čaj ze sušených plodů má větší intenzitu chuti, stejně tak barvy, sušené šípky se lépe vylouhují. Stačí hrst plodů, můžeme trochu nadrtit a necháme přes noc vylouhovat (macerovat) ve studené vodě. Druhý den ohřejeme na požadovanou teplotu 70–80 °C, vyvarujte se varu, vysoká teplota spolehlivě ničí obsažené vitamíny. Potom už jen přecedit a doladit třeba medem.

Čaj z čerstvých šípků si můžeme užívat kratší období, ale je také výborný. Postup je obdobný. Doporučujeme znovu macerovat přes noc, potom zahřát na požadovanou teplotu (nevařit), nechat ještě 15 minut louhovat a důkladně přecedit. Šípky (hlavně ty čerstvé) obsahují jemné chloupky, které mohou dráždit sliznici, či pokožku, proto cedíme nejlépe přes plátno.

Šípková zavařenina

Kilo čerstvých šípků omyjeme a očistíme, v celku je rozvaříme do měkka, poté prolisujeme přes plátno, vložíme do hrnce, přidáme 250 g cukru, trochu kyseliny citrónové a povaříme 10 minut, přelijeme do čistých skleniček, zavíčkujeme a obrátíme dnem vzhůru. Základ pro šípkovou omáčku, nechť odpočívá ve špajzu.

Rosol z růžových plátků

Přibližně polovinu šálku vody nalijeme do hrnce a na mírném ohni v ní rozpustíme 2 šálky cukru. Přidáme lžíci citronové a lžíci pomerančové šťávy a nakonec 2 šálky růžových plátků. Pak už jen za stálého míchání vaříme na mírném ohni, dokud se plátky nerozpustí. Nalijeme do sklenic a uzavřeme.

Šípkový sirup

Půl kilogramu šípků omyjeme a rozmixujeme v mixéru. Zalijeme je jedním litrem vody a necháme je jeden den stát na chladném místě. Druhý den šípky scedíme přes pláténko, aby v budoucím sirupu nebyly chloupky a pecičky.

Přidáme ještě jeden litr vody a 5 polévkových lžic medu a zahřejeme. Potom už jen nalijeme sirup do lahví. A kdykoli dostaneme chuť na chutný šípkový nápoj, stačí naředit sirup vodou, případně přidat snítku máty nebo meduňky.

Šípková marmeláda

Kilo šípkových plodů (a pro zajímavou chuť i vanilkový lusk nebo celou skořici) dáme do hrnce a zalijeme vodou tak aby byly potopené. Zvolna šípky povaříme, aby změkly a měkké šípky prolisujeme přes jemné sítko. Pokud vám nevadí pecičky můžete je rovnou rozmixovat, nemusíte používat sítko a marmeláda je pak hustší.

Zbývá už jen přidat šťávu ze 2–3 citronů a želírovací prostředek. Jako sladidlo můžeme místo cukru použít čekankový sirup nebo xylitol. Pak vaříme tento šípkový protlak až do zhoustnutí a následně horkou marmeládou naplníme skleničky, uzavřeme je a 10–15 minut sterilujeme při 85 °C.