Od 4. 7. máme v Serafinu celozávodní dovolenou. Objednávky, které obdržíme 1. 7. po 10.00 budeme odesílat hned ve čtvrtek 7. 7. 2022. Děkujeme a přejeme hezký den!
Od 4. 7. máme v Serafinu celozávodní dovolenou. Objednávky, které obdržíme 1. 7. po 10.00 budeme odesílat hned ve čtvrtek 7. 7. 2022. Děkujeme a přejeme hezký den!
Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový

Hippophae rhamnoides
Sbíraná část
plody, listy, větvičky, kůra, pupeny
Podporuje
antioxidant, energie, tonus, únava, přirozená obranyschopnost – imunita, trávení, normální stav pokožky, kardiovaskulární systém, trávení, prostata, zdravý spánek

"Třpytící se kůň" starých Řeků a "sibiřský zázrak"

Jeho latinský název se odvolává na staré Řeky, kteří si prý všimli, že koně, pasoucí se v blízkosti keřů, mají podezřele lesklou a kvalitní srst. Proto pojmenovali tento trnitý keř, s krásnými oranžovými plody, Hippophae rhamnoides – „třpytící se kůň“ nebo také „zářivý koňský trn“.

Rakytník pochází nejspíš z Asie. Zmínky o něm se vyskytují už ve starých tibetských textech, byl velice známý a hojně využívaný v Rusku, kde se mu říkalo „sibiřský zázrak“, nebo také „citroník severu“. Dnes je rozšířen od severozápadní Evropy až po Čínu a Mongolsko, sever Indie a Pákistánu. Daří se mu i v drsných podmínkách. Je velice odolný, jeho kořeny poskytují dostatek dusíku i v horších půdách a mají tendenci se zeširoka rozpínat a udržet se tak i na prudkých svazích, nebo třeba na březích vodních ploch.

Rakytník v krajině

Jedná se o vytrvalý keřovitý strom, někdy až 6 metrů vysoký. Je dvoudomý a větrosnubný. K úspěšnému opylení potřebuje tedy samce i samici a vhodné větrné podmínky. V zahradě se doporučuje předsazovat alespoň jednoho samce na šest samic s ohledem na směr větru. Jeho dlouhé ostny chrání keř před predátory. Působí, kvůli ostnům, značné problémy při sklizni. Rakytník kvete na jaře a jeho krásné oranžové plody se sbírají od srpna do října  než dojde k přemrzání a tím i postupné ztrátě většiny vitamínů. Na Sibiři se nechávaly plody jednou přemrznout a pak se keř v podstatě oklepal, což je v našich končinách nereálné. Často se setkáte s doporučením ustřihnout pár obalených větví z keře a následně strčit do mrazáku přes noc.  Efekt je pak nejspíš dosti podobný jako na Sibiři. Plody ztvrdnou a jdou lépe odtrnout. My doporučujeme vyčkat na správný čas ke sběru, kdy plody už musí být zralé, chutné, ale zároveň ještě neměknou a nerozmačkávají se v rukách při trhání. Je také možné pár koncových větviček uříznout a otrhat doma ve větším pohodlí. Avšak doporučujeme větším zásahům do keře se vyhnout a naopak si užít sběr a čas strávený v přírodě.

Obsažené látky a jejich účinky

Keř rakytníku nám nabízí vše, co se urodilo, abychom byli připraveni na zimu. Co se týče využití a zpracování, je totiž rakytník obrovský universál. Celý keř až na kořeny je prospěšný a zpracovatelný. Listy, celé větvičky nebo kůra obsahují podobný koktejl zdraví prospěšných látek jako jeho plody. Různé čaje, sirupy, likéry, marmelády jsou tedy nasnadě. To hlavní se ale skrývá v plodech. Obsah vitamínu C v jednom jediném plodu pokryje doporučenou denní dávku pro dospělého člověka. Nabízí se tedy uskladnit si zásoby na zimu. Očištěné plody můžeme sušit klasicky nebo v sušičkách a následně klidně rozemlít na prášek a ten pak přidávat do čaje. Doporučuje se jedna lžička denně. Nemusíte se ani bát uchovávat plody hluboce zmražené. Obsah vitamínů v nich začíná klesat až po půl roce a  po celém roce klesne zhruba na polovinu. Přidání pár kuliček rakytníku do ranního čaje se tak stává příjemnou zimní samozřejmostí. Doporučujeme je rozmačkat lžičkou a doladit čaj medem dle chuti.

Není to však jen správná funkce imunity a obranyschopnosti, co rakytníkem podporujeme. Vitamín C má také vliv na normální fungování kostí, chrupavek, kůže i zubů. Podílí se i na činnosti nervové soustavy a normální psychické činnosti. A podporuje také energetický metabolismus či přispívá ke snížení míry únavy a vyčerpání. Věděli jste, že přirozená forma vitamínu C v nadbytku se přirozeně vyloučí močí, ale ta syntetická zatěžuje trávicí systém, žaludek, játra a ledviny? V přirozené podobě ho do těla dostanete třeba právě z rakytníku.

Rakytník řadíme mezi adaptogeny (pozitivně působí na člověka po psychické i fyzické stránce). V obsahu vitamínů zdárně konkuruje tradičnějšímu šípku, citrusy směle válcuje.

Jeho regenerační schopnosti se nejvíce projevují u pokožky. Ve formě oleje dokáže zdárně pomoci hojení, působí antisepticky a protizánětlivě, zmírňuje dráždění, oddaluje vrásky, zmenšuje jizvy. Podporuje udržení elasticity a lesku pokožky. Je také nezanedbatelným pomocníkem v péči o pokožku při popáleninách nebo omrzlinách.

Obsah hlavních, zdraví prospěšných látek:

Vitamíny: C, A, E, B, K

Flavonoidy, karotenoidy, mastné kyseliny, serotonin

Minerály a stopové prvky: např. železo, draslík, mangan


Tipy na zpracování rakytníku

Tady uvádíme několik tipů, jak si rakytník doma připravit.

Rakytníková šťáva

Z přibližně 2 kg čerstvě natrhaných zralých plodů rakytníku získejte pomletím asi 1 litr šťávy. Tu ohřejte na maximálně 75 °C, ale nevařte. Za stálého míchání k ní přidávejte cukr, na 1 litr šťávy budete potřebovat 0,5 kg cukru. Delším varem docílíte většího zahuštění šťávy, takže bude připomínat spíše sirup. Hotovou šťávu přelijte do lahví, opatřete zátkou a uskladněte v chladu – třeba do sklepa nebo do lednice.

Rakytníková marmeláda

Na marmeládu budete potřebovat 1 kg plodů rakytníku a stejné množství cukru. Můžete si poměr cukru a rakytníku trochu přizpůsobit podle chuti. Také se dá místo rafinovaného bílého cukru použít třtinový nebo med.

Plody pořádně propláchněte pod vodou, dejte do hrnce a rozvařte je. Jakmile začnou praskat, propasírujte je přes hrubší síto a pak je vraťte do hrnce. Opět zahřejte s přiveďte k varu, pak přidejte cukr. Vařte ještě přibližně 5 minut na mírném ohni a stále míchejte. Nakonec hrnec sundejte z plamene a marmeládou plňte čisté a suché skleničky. Poté je můžete ještě zavařit, nebo postačí naplněné a uzavřené skleničky hned obrátit dnem vzhůru.

Rakytníkový džem s jablky, hruškami, skořicí a kardamomem

Do hrnce nalijte 1 litr šťávy z rakytníku (opět na její přípravu budete potřebovat asi 2 kg plodů) a přidejte 500 g cukru. Přistrouhejte do hrnce 600 g hrušek a přidejte 2 celé tyčinky skořice, 16 tobolek kardamomu a 600 g jablek, oloupaných a nakrájených na kostičky. Vše společně svařte 15–20 minut, aby džem zhoustl a poté vyndejte skořici. Hotový džem naplňte do čistých a suchých skleniček, ideálně i vyvařených, a hned je otáčejte dnem vzhůru. Džemy pak skladujte v chladu a temnu.

  

Pár slov závěrem

Rakytník řešetlákový si o svou pozornost říká už při prvním pohledu. Oranžové plody nám připomínají krásné, plné barvy podzimu. V mnohém se podobá růži šípkové a  v podstatě se v naší krajině zdárně doplňují. Šípek jako tradiční podzimní král luk a strání a rakytník, jako ozdoba zahrad a kulturní krajiny. Každopádně oba hravě zastanou roli vznešenou, budou pomáhat, budou i bránit, všude tam, kde je vůle.

Rakytník řešetlákový | Serafin byliny

Související články

Potřebujete poradit?