Bakterie, na které antibiotika nezabírají

Trpíte neustálými infekty,záněty a antibiotika nezabírají? Důvod je více než jasný! Bakterie, které vám zánět způsobují jsou rezistentní na antibiotika. Dnes již existuje oficiální seznam dvanácti druhů bakterií, na které antibiotika nezabírají.

Když v roce 1928 objevil Alexander Fleming penicilin znamenalo to velký zlom v medicíně. Díky němu se podařilo, zachránit velké množství lidských životů a medicína začalo svojí novou epochu.

Penicilin se stal nepostradatelným díky své účinnosti proti bakteriálním infekcím streptokoky, stafylokoky a mnohými dalšími bakteriemi. Jeho účinnost, stejně jako u dalších antibiotik spočívá v pozastavování syntézy buněčných stěn bakterií a aktivování enzymů, které následně způsobují buněčnou smrt.

Postupně bylo zejména v období padesátých a šedesátých let uváděno na trh velké množství dalších druhů antibiotik. Lidstvo nabralo dojem, že se již není čeho bát, vždyť přeci máme antibiotika, ty nás zachrání!

Nesprávné užívání antibiotik

Antibiotika se předepisovala na kašel, na rýmu, lidem i zvířatům, a hlavně i tam, kde nebyla opodstatněná. Antibiotika totiž působí jen na bakterie, rozhodně ne na viry, to znamená na virové chřipky či nachlazení.

Vysoké nadužívání antibiotik postupem času způsobuje rezistenci bakterií na ně. Vznik a růst bakterií rezistentních na antibiotickou léčbu narůstá geometrickou řadou. Prostě, antibiotika přestávají účinkovat!

Rezistence vůči antibiotikům není u bakterií nic nového a již dlouho probíhá závod, kdy se medicína snaží zůstat o krok před čím dál odolnějšími mikroorganismy tím, že vyvíjí nová a nová antibiotika. Ale poslední nová třída těchto léků byla přitom vynalezena v roce 1987. Od té doby dochází už jen k modifikacím stávajících antibiotik a i těch je málo, mezi roky 2009 a 2013 byly v USA schváleny jen dva takové nové léky.

Nová antibiotika?

Pro farmaceutické společnosti není zajímavé investovat do vývoje nových léků na bakteriální infekce. Tyto léky totiž pacient neužívá dlouhodobě tak jako třeba lék na tlak či cholesterol, tudíž finanční efekt není tak výnosný. Je to jeden z hlavních důvodů, proč byl vývoj nových antibiotik téměř zastaven a dnes vlády některých států pod tlakem narůstajících, těžko léčitelných bakteriálních onemocnění začínají sami financovat výzkumy nových preparátů.

Světová zdravotnická organizace vydala seznam 12 druhů bakterií, na něž nezabírají dostupná antibiotika:

Pseudomonas aeruginosa – způsobuje záněty močových cest a středního ucha

Enterobacteriaceae – způsobuje záněty močových cest a trávicího traktu

Acinetobacter baumannii – způsobuje zánět plic

Enterococcus faecidum – způsobuje záněty močových cest a gynekologické záněty

Staphylococcus aureus – způsobuje velkou škálu zánětů a infekcí

Helicobacter pylori – způsobuje záněty žaludku a vředy

Campylobacter a Salmonella – způsobuje střevní onemocnění

Neisseria gonorrhoeae – způsobuje kapavku

Doporučení

Pokud onemocníte nějakým zánětem v první řadě byste si měli vyžádat všechna vyšetření a zejména kultivaci dříve, než vám budou podána antibiotika. Důležité je odlišit, jestli se opravdu jedná o bakteriální infekci, a pokud ano, jaký typ bakterie jí způsobuje a jaké antibiotikum je na ní účinné. Až potom antibiotikum nasadit. Jestliže se vyšetření dělají až po využívání jednoho či více balení antibiotik, která nezafungovala optimálně, tak jsou výsledky zkreslené. Výjimkou jsou urgentní stavy, kdy je nutné pacienta stabilizovat.

Nová naděje

Lidé, kteří se zabývají přírodní medicínou vědí, že velkou nadějí jsou léčivé houby. Jedná se zejména o dřevokazné houby pocházející ze zemí Dálného východu, ale některé nalezneme i v našich evropských lesích.

Pokud tyto houby chceme využívat jako přírodní medicínu, je potřeba je upravit tak, aby naše tělo bylo schopné z nich přijmout látky, které podporují náš imunitní systém, a těmi jsou betaglukany. Betaglukany v těle působí tak, že zvyšují počet a zejména kvalitu bílých krvinek. Je to vlastně takové „hnojivo a výživa“ našich bílých krvinek.

Prostřednictvím kvalitních bílých krvinek může organismus lépe bojovat proti virům, bakteriím, různým toxinům, zánětům a plísním. Medicinální houby jsou jeden z mála přírodních prostředků, který dokáže velmi účinně působit i proti toxickým plísním v organismu.

Jak správně používat léčivé houby?

Aby se betaglukany do těla vstřebaly je nutné je z houby uvolnit. To se dělá speciálním postupem, při kterém vznikne tzv. extrakt. Extrakt vzniká luhováním byliny nebo houby v luhovacím mediu, kterým je nejčastěji voda.

Silný výluh, který obsahuje koncentrovaný komplex účinných látek obsažených v houbě je speciální technologií vysušen na prášek. Tento prášek se pak dávkuje do jednotlivých kapslí.

Extrakty mají vysokou kvalitu, vysokou vstřebatelnost a jsou velmi účinné. Extrakty obsahují daleko více betaglukanů než namletá houba a jeho vstřebatelnost v organismu je velmi vysoká.

Léčivé houby mají ještě jednu skvělou vlastnost. Společně působí synergicky. Při jejich správné kombinaci v jednom přípravku se jejich účinky pozitivně násobí, a to také i s využitím bylin, vitamínů a minerálů. Pokud tedy chceme dosáhnout lepšího léčivého účinky, vždy je dobré užívat přípravky s kombinací hub.

Najděte si vhodné byliny a houby  sami nebo nás kontaktujte. Rádi vám doporučíme přírodní preparáty právě pro vás.  zeptejtese@serafinbyliny.cz