Alzheimerova choroba

Všichni toužíme po vitálním stáří – zůstat soběstační a samostatní do vysokého věku, moci se věnovat svým zájmům, aktivitám, vnoučatům a všemu, co nás bude těšit. Bohužel, ne každému se to poštěstí.

Jedno ze zákeřných onemocnění představuje Alzheimerova choroba, kterou popsal Aloiz Alzheimer v roce 1906. Ta patří mezi nejčastější příčiny demence (ztráty kognitivních schopností), konkrétně je příčinou v 50–60 % případů.

Toto onemocnění mozku se týká většinou osob starších 65 let, ale v některých případech se objeví i u mladších ročníků. Odhadem je v České republice okolo 180 000 lidí s Alzeimerovou chorobou. Ta postupně způsobuje zhoršování různých funkcí mozku, ať už jde o paměť, myšlení, jazyk, plánování nebo osobnost.

První příznaky jsou nenápadné. Někdy uloží člověk předmět jinam, na zapomenutou věc si ani později nevzpomene, opakuje stejné otázky, zapomíná jednoduchá slova a nahrazuje je jinými, která nedávají v kontextu věty smysl, ztrácí se i na známých místech nebo se může měnit jeho chování.

Nejdůležitější je včasné testování a odhalení onemocnění.

Příčiny dosud neznáme

Co přesně onemocnění způsobuje není dodnes jasné. Mezi rizikové faktory patří především věk a rodinné dispozice, ale zřejmě jde o kombinaci více různých faktorů. Podle vědců není jisté, že je nemoc dědičná, nicméně rodinné dispozice pravděpodobnost onemocnění zvyšují.

Léčba neexistuje, prevence a podpora možná

Alzheimerovu chorobu dosud neumíme vyléčit. Léčba se tak pouze snaží udržet stav paměti. Nicméně důležité je včasné odhalení onemocnění. Mohou se následně nasadit léky podporující činnost mozku. I tak však nejde o léčbu, nýbrž jen snahu pomocí léků zlepšit příznaky nemoci. Využívají se na příklad extrakt z ginkgo biloby a z léků vázaných na předpis tzv. kognitiva.

Pokud jde o prevenci, jelikož stále nejsou jasné ani příčiny vzniku Alzheimerovy choroby, není zcela jasná ani spolehlivá prevence. Vliv mohou mít geny i vnější podmínky jako je výživa, spánek, pohyb, společenský život, vzdělávání a duševní aktivity. Pokud tedy chcete pro své zdraví něco udělat, můžete se držet obecně doporučení spojovanými se zdravým životním stylem.

• vyvážená strava (omezit uzeniny, alkohol, sladké limonády atd., naopak zařadit dostatek vlákniny, ryb, ovoce, zeleniny…)
• dostatek pohybu (alespoň 30 minut svižné chůze denně)
• činnosti, u kterých musíte přemýšlet (luštění křížovek, hra na hudební nástroj, učení se cizách jazyků…)
• sociální aktivita (udělejte si čas na přátele a rodinu)
• kontrola stresu
• dostatek kvalitního spánku

Pro podporu mozkové činnosti a duševního zdraví obecně lze zařadit do stravy pupečník asijský, který se podílí na normální duševním zdraví a kognitivních funkcích mozku. Přirozenou kognitivní výkonnost podporuje také jinan dvoulaločný.

Zapomínám, určitě mám Alzheimera!

Určitě není třeba se hned obávat. Občas zapomínáme všichni - ať už hledáme po všech kapsách klíče, nejsme si jistí, zda jsme zamkli auto, případně kde jsme ho před obchodním domem zaparkovali. Anebo zapomeneme jméno toho, kdo nám byl právě představen během pár minut. Dokonce i když nám vypadne slovo nebo jméno, není třeba se hned obávat nejhoršího.

Zdravý člověk si nakonec většinou vzpomene, často zapomíná spíše z roztržitosti, nesoustředěnosti nebo únavy. U osob s Alzheimerovou nemocí je však postižena nejen paměť, ale i komunikační schopnosti, myšlení a ovlivňuje člověka ve všech oblastech jeho života.

Co pro sebe však můžete udělat, je v případě podezření se nechat otestovat, a také dodržovat zdravou životosprávu.