Ostropestřec mariánský je bylinka impozantního vzrůstu a nezvyklé krásy s opravdu pichlavými bodláky. Nádherný květ s oduševnělou červenofialovou barvou se nepatrně liší odstínem podle alkality půdy stanoviště. Více modré přibývá zásaditostí půdy, ale vyloženě kyselou půdu ostropestřec nesnáší. Listy této rostliny mají rozsáhlé nepravidelné bílé skvrny jako maskování, které je ale ve skutečnosti nepřehlédnutelným varováním v celo zeleném listoví ostatní vegetace, že zde hrozí nějaké nebezpečí.

Ostropestřec pochází z jižnějších krajů a je celkem dobře adaptován na tamní horko sníženým odparem vody z jakoby voskovaných listů. Bílá barva na nich zase snižuje teplotu na poledním slunci, protože takové slunné a bezvětrné polohy se mu líbí. U nás se výhradně pěstuje. Pěstování na poli je trochu náročnější na půdu a hnojení, protože urostlá rostlina potřebuje veliké množství stavebního materiálu. Ostropestřec se hodí jako obranná rostlina na okraj polního pozemku se zeleninou, protože je jako plot úspěšnější proti komukoliv než pletivo. Také je nádherně okrasný na předzahrádkách, kam nechodíte, ale často hledíte.

Ruční sběr poupat a semen ostropestřce je dosti nepříjemný až nebezpečný s ohledem na ostrost bodláků.  Účinné látky jsou částečně obsaženy v listech a kořenech. Nejvíce jich však najdeme v plodu někdy nesprávně označovaném jako semeno a také v ještě nerozvitých poupatech. Ta se však musí naložit do lihoglycerinu, který dokáže velmi dobře účinné látky z byliny dostat do tinktury.

Plod a tinktura z poupat dokáží velmi dobře chránit jaterní buňky a také mají velmi dobrou schopnost naše játra čistit. Ostropestřec se používá i při harmonizaci hladiny cukru v krvi.

Plod ostropestřece obsahuje značné množství vysýchavého oleje, který je velmi reaktivní a proto neobyčejně rychle na vzduchu žlukne. Drcené semeno proto neskladujeme.  Semeno obsahuje až 3 % obtížně rozpustného silymarinu, který je hlavním hepatoprotektorem a účinnou látkou využívanou i farmaceuticky. 

Nejúčinnější pro tělo je pojídání 20 – 60 i více semen za důkladného rozkousání při každém jídle. Pokud máte problém s rozkousáním je vhodnější si semena pomlít na tříštivém mlýnku na kávu a hned jíst.

Čaj z ostropestřece : lžičku až lžíci semen nejméně čtvrt hodiny mírně vařit, odstavit a po vychladnutí na potřebnou teplotu vypít. Nejvhodnější je pití tohoto odvaru při nebo po jídlech. 

Nejpohodlnější a velmi účinná forma je extrakt z pupenů ostropestřece, který v sobě uchovává všechny účinné látky a jeho používání je jednoduché.

Víte že:...Od dob Ježíše Krista se ostropestřec kvůli své trnitosti spojuje s historií ukřižování. Nazývá se proto „Kristova koruna“