Hloh obecný
Crataegus laevigata
Přehled byliny
květ, list s květem, plod
Léčivé vlastnosti:
- normální činnost srdce
- normální činnost kardiovaskulárního systému
- krevní tlak
- relaxace
- usínání
- vylučování
- pročištění
- normální krevní oběh
- transport kyslíku
- menopauzální komfort
- prokrvení mozku
- paměť
Popis
Hloh je znám pro své charakteristické červené plody – hložinky, pro krásné bílé až nažloutlé květy a také pro jejich nelibou vůni. Patří do čeledi růžovitých, kam spadá i rod kontryhelů. Oba rody jsou z pohledu taxonomického členění dosti problematické. V přírodě dochází k časté hybridizaci vícero druhů, což značně zvyšuje variabilitu druhu a také přináší své problémy při určování rostlin v terénu. Na účinky hlohu to ale velký vliv nemá, nejedná-li se o okrasné kultivary.
Veliký keř či stromek ve všech odstínech zelené
Trnitý keř dorůstá výšky až 4 metrů, ve formě malého stromu pak až 10 metrů. Větve mají našedlou barvu a spodní část kmene je pokryta rozpraskanou borkou. Kořen je značně členitý a sahá hluboko do země. Listy jsou 3–5 laločné, obvejčité až elipsovité, vroubkovaně zubaté na okrajích, na líci v barvě olivové až tmavě zelené, na rubu spíše světle zelené. Květenství je tvořeno z 5–12 květů. Plody jsou malé kulovité malvice, barvy hnědočervené až tmavě červené, visící na ohnutých stopkách a obsahují 2–3 pecičky v jádře.Evropská rostlina, kterou najdeme téměř všude
Původní evropský druh, jehož areál rozšíření sahá od Středozemního moře ke Skandinávii a od Britských ostrovů k Černému moři. U nás v Čechách roste dosti hojně zejména v nížinách a pahorkatinách.
Dobře se mu daří v listnatých a smíšených lesích, v prosvětlených borech, v lužních lesích, v údolích kolem řek, na mezích i prosluněných stráních. Půdy, většinou svěží a bohaté na živiny, hlinité až jílovité, spíše vlhčí, mírně kyselé až mírně bazické.
Užití v lidovém léčitelství
Použití hlohu v bylinkářství se v průběhu času značně proměnilo. Podle Mattioliho herbáře se pálila voda z červených bobulí jako lék na ledvinové kaménky, hlohyně se též používaly k zastavení přílišné stolice. Kořen hlohový na drobno utlučený a přiložený na tělo prý zase vytahoval ven třísky, trny, šipky a podobné věci.
Dnes je hloh pevně spjatý se srdcem a kardiovaskulárním systémem. Jeho podpora srdeční činnosti a krevního oběhu je podpořena vědeckými studiemi a je častou součástí moderních medikamentů. Hloh působí pomalu. Je důležité dbát na pravidelnost a vytrvat. Nemá vedlejší účinky, ale není vhodné ho kombinovat s jinými léky na srdce (případně až po konzultaci s lékařem).
Hloh obecný je též vhodný při problémech s usínáním, neboť podporuje přirozenou relaxaci. I obyčejný šálek nálevu, ideálně dochucený medem, má příjemný relaxační účinek, zklidňuje nervové napětí a tím uvolňuje mysl.
Podzimní sběr i využití v kuchyni
Plody sbíráme až na podzim, obvykle v září, nebo říjnu. Sušíme je při umělém teple (do 70 °C), dbáme na správné prosušení – v opačném případě hrozí plesnivění. Květy a list sbíráme počátkem rozvinutí, obvykle v květnu, suší se ve stínu, při umělém teple (do 40 °C), při nesprávném sušení často hnědnou.
Nejúčinnější lékovou formou je tinktura z květních pupenů. Často se ale používají i nálevy z řezané drogy, kdy se používají 2 čajové lžičky na šálek vody (2–3 šálky denně).
Hložinky mají své užití i v kuchyni. Jsou nasládlé až jemně trpké. Vaří se z nich džemy, marmelády a povidla. Možností jsou také různé likéry a vína. V období sběru tradičního šípku tedy zbystřete a rozhlédněte se po okolí. Dost často se tam někde červená další skrytá síla přírody.
Obsah účinných látek
- flavony
- aminopuriny (adenin, adenosin a guanin)
- třísloviny a silice
- deriváty triterpenové (kyselina ursolová, oleanolová, krategová
- vitamíny C a B
