Rozchodnice růžová, známá též jako zlatý kořen. Patří mezi bylinné horaly, roste totiž ráda ve vysokých horách na místech, kde je sotva tolik půdy, aby se udržela, na skalách a morénách, ve vlhkých štěrbinách.

U nás roste nejvíce v Krkonoších ve větších výškách, v subalpínském pásu. Lidé ji tu v minulosti hojně sbírali právě pro své léčivé a mnohdy i magické účinky. Na původních místech ji dokonce zcela vysbírali a rozchodnice tak postupně začala osidlovat druhotné lokality. Dnes je u nás kriticky ohrožena a její sběr je zakázán.

Ve středověku byla tato bylina známa pod jménem růžový kořen, nejen kvůli načervenalé barvě kořene oddenku, ale hlavně pro svou libou růžovou vůni. Mezi rozchodnice řadíme asi 50–60 druhů, rostoucích pouze na severní polokouli.

Oddenek vonící po růžích a husté žluté kvítky

Jedná se o vytrvalou, trsnatou, statnou bylinu, patřící mezi rostliny dvoudomé (jednopohlavní). Kořen je vřetenovitý. Má narůžovělý, válcovitý oddenek, který voní po růžích, jeho nadzemní vrchol nese přezimujícími pupeny. Lodyhy jsou přímé, nevětvené, dužnaté a hustě olistěné, dosahují výšky kolem 35 cm, každoročně odumírající. Eliptické listy mají modrozelenou barvu, po okrajích jsou nepravidelně zubaté. Žluté kvítky (často s červeným náběhem) jsou seskupeny do vrcholičnatého květenství, které je husté a ploché. Plodem je měchýřek. Kvete od června do srpna.

Roste jen na severní polokouli

Rozchodnice roste na severní polokouli v arktickém pásu a v horách mírného pásu - severní Evropa, Pyreneje, Alpy, Karpaty, pohoří na Balkáně, směrem na východ pak Sibiř, Mongolsko a Dálný Východ, severní Čína, Korea i Japonsko, severovýchodní část USA a Kanady, Grónsko. U nás se vyskytuje pouze v Krkonoších a v Hrubém Jeseníku a to převážně v karech.

Roste v kamenitém a skalnatém terénu, v různých skalních štěrbinách a spárách, většinou na bazických podkladech. Ojediněle se pěstuje i na skalkách.

Použití v tradičním lidovém léčitelství

V Mattioliho herbáři se můžeme dočíst o zevním použití při bolesti hlavy. Utlučený kořen se rozdělával s vodou růžovou, roztíral se po spáncích, po čele, nebo se přikládal v podobě lněných obkladů. V severských národech má rozchodnice v léčitelství vybudovanou silnou tradici dodnes. Jako adaptogen je často používána pro vyrovnání s emočním stresem. Někde slouží i jako pomocník při výstupech do vyšších nadmořských výšek, kde vlivem nižšího tlaku dochází k nepříznivému ovlivnění krevního oběhu.

Kořen se sbírá se až po několika letech růstu

Nejvíce účinných látek má v sobě kořen a oddenek, a to až po několika letech růstu. Mladé rozchodnice tedy nemá smysl sbírat. U starších bylin může dorůstat kořen až ke třem kilogramům váhy, je vytrvalý, i po několika měsících se dá znovu zasadit do země. Tento kořen se pak suší, řeže nebo drtí a to pro přípravu nálevů, odvarů, tinktur. Pro výroby tinktur se sbírají též pupeny. Používá se i nať s květy, hlavně pro výluhy a odvary. Mladé zelené listy se dají pojídat.

Obsah účinných látek

• flavonoidy
• polyfenoly
• minerální látky (zinek, měď, selen, mangan)
• organické kyseliny (citronová, vinná, jablečná, šťavelová)
• silice a třísloviny