Kopřiva dvoudomá

Kopřiva dvoudomá

Urtica dioica
Sbíraná část
list, někdy nať
Podporuje
vylučování vody z těla, normální činnost kardiovaskulárního systému , normální činnost ledvin – vylučování, osvěžení těla, vitalita a energie, přirozená obranyschopnost - imunita, normální funkce prostaty, normální funkce dýchacího systému

Možná trochu nedoceněná bylinka. Nejspíš právě proto, že je tak hojná a obyčejná. Umí samozřejmě nepříjemně popálit. Dost často vytváří neprostupné kolonie a také se někdy nevědomky stává obtížným plevelem v zahradách a sklenících. Kdo ale poznal kopřivu více do hloubky, ten pochopil, že tenhle pohled je přinejmenším zkreslený. Pomineme-li výčet léčebných tvrzení, která jsou už dnes opřena o futra vědy, pak nelze opomíjet její svěží chuť v jarních pokrmech, schopnost použití jako zeleného hnojiva v záhoncích nebo například zásobárny zimní výživy pro slepičky.

Vysoká bylina, která umí nepříjemně požahat

Jedná se o vytrvalou bylinu se žahavými chlupy. Oddenek je žlutavý, dlouhý a plazivý. Lodyha čtyřhranná, přímá, vyrůstající do výšky kolem 150 centimetrů. Je větvená většinou až v horní polovině. Čepel listu je široce vejčitého tvaru, na vrcholu zašpičatělá, na bázi zpravidla srdčitého tvaru, po okrajích pilovatá, na líci tmavě zelené barvy.
Prašníkové květenství je tvořeno v úžlabí horních listů a tvoří přímé laty. Květy jsou drobné, zelené barvy. Rostlina je dvoudomá, ojediněle se vyskytují i rostliny jednodomé. Jedná se o velmi proměnlivý druh. Variabilita se projevuje především ve vzrůstu, větvení, odění, barvě, tvaru a velikosti listů. Kvete od června do října.

Roste po celém světě

Roste především v mimotropických oblastech celého světa. U nás roste velmi hojně na celém území.
Nejčastěji ji uvidíme v okolí lidských sídel a často se stává úporným plevelem na zahradách. Také roste podél plotů, v příkopech u cest a silnic, na rumištích a obecně na místech narušených člověkem. Ve volné přírodě se jí nejvíce daří ve vlhkých lesích, při březích potoků a řek, v různých křovinách. Mnohdy vytváří husté rozsáhlé porosty.

Dlouhodobě známá léčivka

Kopřiva jako léčivka je dlouhodobě známá. Podíváme-li se do Mattioliho herbáře, zjistíme, že ve středověku se hojně používal odvar z vršků kopřiv nebo také pálená voda. Kopřiva se vařila ve víně, stejně tak se zadělávala s medem v lektvar. Vnitřně se používala hlavně při problémech dýchacího systému. Zevně se používala například kopřivová náplast. Jednalo se o kopřivy utlučené se solí, přikládané k hnisavým neduhům. Někteří lidé trpící dnou se kopřivami mrskali po zádech a rukách v domnění, že jedna bolest vyžene druhou.

Při sběru nezapomeňte rukavice!
Sbíráme mladé kopřivy, vysoké do dvaceti centimetrů. Na sběr používáme rukavice, jelikož kopřiva pálí. Doba sběru začíná většinou v březnu a pokračuje až do září. Drogu sušíme v tenkých vrstvách. Umělá teplota při sušení by neměla překračovat 50 °C. Vnitřně používáme v nálevu. Doporučuje se jedna lžíce řezané drogy na sklenici vody (až 3× denně).
Mladé čerstvé listy se dají použít do salátů, pest a nádivek jako zelenina.

Velikonoční nádivka, pesto a další využití v kuchyni
Správná velikonoční nádivka je probarvená zelenou. Použití mladých výhonků kopřiv, nebo listů medvědího česneku, pažitky, petržele, libečku, jitrocele či špenátu, to vše nám má připomenout sílu propukajícího jara.
Kromě svěží chutě přidáváme do jídla i porci minerálů a vitamínů. Zelené listy je nutno dobře blanšírovat, tedy rychle spařit a následně zchladit, aby si udržely svou sytě zelenou barvu a také svěžest a vitamíny. Receptů na zaručeně nejlepší nádivku je plný internet.

Najdeme recepty s masem i bez masa, s pestrou paletou zeleného lupení, čistě veganské verze a také poctivé návody od našich babiček. Někdo používá staré tvrdší pečivo, jiný si to čerstvé dopéká v troubě. Dá se použít veka, rohlík, houska, bageta nebo třeba toustový chléb. Taková nádivka byla často přechodným jídlem mezi půsty a hody.

Další možností jak využít mladé kopřivy v kuchyni je například pesto, které se dá uchovávat v lednici i po delší dobu. Listy kopřivy se spaří a zchladí. Následně se rozmixují společně s kapkou oleje a dalšími ingrediencemi, mezi které můžeme zařadit například ořechy, česnek, sůl a pepř. To vše podle preferencí chuti. Takové pesto pak ochutí jakékoliv těstoviny nebo třeba obyčejný chléb s máslem.

Kopřiva skvěle doplní jídlo jako bylinka, je vhodná do polévek, do smetanových omáček, i do míchaných vajíček. Dá se také použít jako špenát, tedy jako příloha k masům a podobně. Zásada je vždy stejná. Musí projít varem, aby se zbavila svých žahavých chloupků. Tou nejlepší surovinou budou vždy mladé kopřivy (do dvaceti centimetrů). Lokalita sběru je samozřejmě také důležitá. Čím čistší prostředí, tím lépe. Na sběr nezapomeňte rukavice, dlouhé nohavice, někdy se mohou hodit nůžky.

Obsah účinných látek

  • serotonin
  • kyseliny křemičitá a mravenčí
  • vitamín B2
  • minerály a železo
Kopřiva dvoudomá | Serafin byliny

Produkty, které obsahují kopřivu

Potřebujete poradit s vašimi bolístkami?
Nahrajte nám zprávu na Whatsapp (tel. číslo +420 720 680 451). Sdělte nám, co vás trápí a nezapomeňte uvést váš věk a jaké užíváte léky. Rádi se Vám ozveme.
Případně můžete zaslat dotaz na poradna@serafinbyliny.cz nebo kontaktovat některou z našich poradkyň.
Odborné poradenství