Černý rybíz

Černý rybíz

Ribes nigrum
Sbíraná část
list, plod
Podporuje
vylučování vody z organismu, normální stav svalů a kloubů, kontrolu tělesné hmotnosti, antioxidační procesy v těle, rozvolnění stresového napětí, zotavení po námaze
Ovocný keř, který je stále častější součástí zahrad. Rostlina, která dříve patřila mezi hlavní ovocnou kulturu Sovětského svazu. Komerčně pěstovaná především ve velkoplodých kultivarech. Dnes se o ní často mluví ve spojitosti se superpotravinami. Černé bobule jsou totiž kromě sacharidů nacpané vitamíny a antioxidanty. Obsah vitamínu C je čtyřikrát vyšší než u rybízů bílých a červených. Ve středověkých herbářích se dočteme spíše o „vínu sv. Jana“, tedy o rybízu červeném, který se ale léčebně tomu černému nevyrovná.

Popis rostliny

Opadavý rozložitý keř, který dorůstá do výšky až 1,5 metru. Letorosty jsou světlé a chlupaté, později červenohnědé. Větve přímé. Listy jsou střídavé, řapíkaté (až 9 cm), dlanitě třílaločné, s tupě zubatými cípy. Na rubu mají přisedlé průsvitně žluté, vonné žlázky. Při rozemnutí jsou silně aromatické. Zvonkovité žlutozelené květy jsou uspořádané v převislé hrozny. Kvete od května do června. Plody jsou kulovité černé bobule, dozrávající v červenci. Rybíz černý je známý svou nevábnou vůní, která je pro spoustu lidí nepříjemná, po tepelném zpracování mizí.
Oblíbeným ovocným keřem je takzvaná josta. Jedná se o křížence angreštu a rybízu černého. Liší se většími plody a svou chutí, připomínající zároveň angrešt i rybíz.

Vyhovuje mu mírné klima a půdy bohaté na živiny

Pěstuje se v mírném klimatu celého světa, v zahradách i na plantážích. Daří se mu na vlhkých, živinami bohatých půdách. Planě roste v lužních lesích, na rašeliništích a mokřadech, při březích vod.
Těžištěm výskytu je severovýchodní Evropa a jižní Sibiř. Zcela chybí ve Středozemí a v nejsevernějších částech Evropy. U nás se uvažuje o původním výskytu v oblastech Třeboňska, středních a východních Čech a ve středním Pomoraví.

Sbírat můžeme listy i plody

Listy sbíráme v době květu a také ještě krátce po odkvětu. Sušíme je ve stínu, ve vrstvě do 8 centimetrů, při dobrém větrání a občasném obracení. Při umělém sušení nepřekračujeme teplotu 45 °C.
Plody sbíráme v době úplné zralosti. Očistíme je od stopek a zbytků květu. Nejčastěji je pak používáme čerstvé nebo ve formě různých zavařenin, kompotů, vín, šťáv a sirupů. Dají se také úspěšně sušit nebo zamrazit.

Tinktury, nálev, šťáva i sušené plody

Z pupenů můžeme dělat lihové tinktury. Z listů pak děláme nálevy, použijeme dvě čajové lžičky řezané drogy na šálek horké vody, louhujeme 25 minut. Pijeme po třetinách, dvakrát až třikrát denně. Pro zlepšení chuti se doporučuje zjemnit mlékem.
Plody můžeme pojídat čerstvé, nebo si je nasušit a přidávat do čajových směsí nebo ranních snídaňových kaší. Velice účinná je šťáva získávaná z plodů. Směs šťáv z rybízu černého, bezu černého a řepy nazýval bylinář Josef Zentrich jako „bylinná krev“, ta se podílí na rekonvalescenci po těžké námaze a při mnoha dalších obtížích.

Obsah účinných látek

  • vitamín C, B, P, betakaroten
  • soli draslíku
  • flavonoidy
  • třísloviny
  • silice
  • nenasycené mastné kyseliny
  • pektin

Černý rybíz | Serafin byliny
Potřebujete poradit s vašimi bolístkami?
Nahrajte nám zprávu na Whatsapp (tel. číslo +420 720 680 451). Sdělte nám, co vás trápí a nezapomeňte uvést váš věk a jaké užíváte léky. Rádi se Vám ozveme.
Případně můžete zaslat dotaz na poradna@serafinbyliny.cz nebo kontaktovat některou z našich poradkyň.
Odborné poradenství