Brusnice borůvka
Vaccinium myrtillus
Sbíraná část
Plod a list
Podporuje
metabolismus glukózy, lipidů a bílkovin, normální trávení a střevní tranzit, normální činnost cévní soustavy, syndrom těžkých nohou, normální hladinu cukru v krvi, antioxidační procesy v těle, tvorbu kolagenu v oku, normální stav zraku, normální stav žaludeční sliznice a sliznice tenkého střeva
Všeobecně známá lesní plodina, která se už po věky používá v kuchyni a v lidovém léčitelství. U nás roste především v horách, kde je její výskyt nejhojnější. Natrpklé plody, známé jako borůvky, se používají k výrobě kompotů, džemů a sirupů. Sušené listy mají své uplatnění ve farmacii.
Popis
Opadavý, přízemní keříček. Větve jsou vystoupavé nebo přímé, hranaté a zelené, dorůstají do výšky maximálně 60 centimetrů. Světle zelené lístky mají okrouhle vejčitý až vejčitě kopinatý tvar. Po okrajích jsou zoubkaté až pilovité. Dolu visící květy vyrůstají jednotlivě z úžlabí listů. Mají kulovitě baňkovitou korunu bílé až narůžovělé barvy. Kvetou od dubna do června. Plody jsou kulovité bobule modročerné, výjimečně zelenobílé nebo červené barvy. Bývají často ojíněné.
Rozšíření a ekologie
Roste v celé Evropě s výjimkou Středozemí. Do areálu jejího rozšíření spadá Kavkaz, Sibiř, Mongolsko, Kamčatka. Rozšířila se také v západní části Severní Ameriky a v Grónsku. U nás ji najdeme převážně ve vyšších polohách, v listnatých i jehličnatých lesích, na vřesovištích a rašeliništích, pastvinách, v porostech kosodřeviny, na subalpínských loukách. Vyhledává kyselé, na živiny chudé, humózní až rašelinné, písčité nebo kamenité půdy.
Užití v léčitelství
Ve středověku bychom se bavili o černých jahodách nebo také vraních okách. Mattioli o nich „Tyto jahody pojídají rádi rolníci, děti a lesní ptáci. V některých místech dělají z černých jahod syrup, který prý má dobře činiti a prospívati žaludku, podobně jako syrup angreštový.“ Utlučený kořen na prášek se používal k zasypávání ran. V tomto období malíři používali plody pro výrobu barviva: Šťáva z borůvek se míchala s kamencem a duběnkami.
Sběr a úprava
Plody sbíráme až v době úplné zralosti, to bývá v červenci a srpnu. Sbíráme ručně, sušíme na slunci nebo ve stínu. Nutné je dobré prosušení a uskladnění, čímž se vyvarujeme plesnivění a napadení hmyzem. Listy můžeme sbírat průběžně od června do konce září sdrhováním. Sušíme je ve stínu nebo na slunci. Při umělém sušení v sušičce nepřekračujeme teplotu 40°C. Skladovatelnost je s ohledem na účinnost maximálně po dobu dvou let.
- Ze sušených listů můžeme udělat nálev (dvě čajové lžičky na dva šálky vody), který pijeme obden pro podporu normální hladiny cukru v krvi, nebo při potížích s trávením.
- Sušené plody používáme například při průjmech.
- Z pupenů borůvky se dělají lihové tinktury.
- Sušené plody a listy se přidávají do léčivých čajových směsí.
- Z čerstvých plodů se dělají marmelády, sirupy, omáčky, kompoty. Z letních táborů si možná mnozí vzpomenou na kynuté borůvkové knedlíky přelité žahourem, což byla vždy očekávaná a oblíbená pochoutka táborové kuchyně.
Obsah účinných látek
- třísloviny (až 7%)
- glukokininy
- organické kyseliny, cukry a barviva
Produkty, které obsahují Borůvku
Potřebujete poradit s vašimi bolístkami?
Nahrajte nám zprávu na Whatsapp (tel. číslo +420 720 680 451). Sdělte nám, co vás trápí a nezapomeňte uvést váš věk a jaké užíváte léky. Rádi se Vám ozveme.
Případně můžete zaslat dotaz na poradna@serafinbyliny.cz nebo kontaktovat některou z našich poradkyň.
Odborné poradenství