Temnoplodec, lidově aronie nebo také černý jeřáb. Symbolika názvů je jasná na první pohled. Plody temnoplodce černoplodého jsou opravdu sytě černé malvice, podobné klasickým jeřabinám, jsou jedlé a pro lidské zdraví dokonce i velice přínosné. Mají vyšší obsah jódu a hlavně představují nabitý antioxidační koktejl. Keře nebo roubované stromky se sází v zahradách i v parcích. Jde o skvělý doplněk k plotu či místo plotu, který může plnit roli estetickou a také praktickou. Ptactvu poskytuje na zahradách přirozený letní úkryt, taktéž jim pomůže před zimou nabrat potřebné kalorie a nám lidem poskytne zbývající úroda superpotravinu do zdravého jídelníčku, tedy pokud nebudeme dlouho otálet se sběrem.

Dvoumetrový keř s temnými plody

Jedná se o keř, který dorůstá výšky okolo dvou metrů. Také se často roubuje na jeřáb obecný, protože jako stromek může pak povyrůst i výše. Má oválné listy s vroubkovaným okrajem, podobné listům hrušně, s kterými je pojí příbuznost. Chocholíkovité květenství je tvořeno drobnými bílými, někdy narůžovělými květy. Plody jsou temně černé barvy, v uskupení jako u klasických jeřabin. Dozrávají na konci léta.

Nenáročný okrasný keř

Původem je ze Severní Ameriky, z východní části. Běžně se pěstuje v různých částech Evropy i Ruska. Je známo více kultivarů. Temnoplodec snese i větší mrazy, je nenáročný na stanoviště a dobře se mu daří na podobných místech jako příbuznému jeřábu obecnému. Často se vysazuje jako okrasný keř v parcích. Nyní se jeho popularita zvedá i v zahradách, kdy skvěle doplní paletu nenáročných ovocných keřů s bohatou produkcí plodů, nebo jako přirozená bariéra namísto plotů. Ojediněle i zplaňuje.

Užití v lidovém léčitelství

Temnoplodec není v Evropě původní, proto jsou zmínky o léčebných účincích této rostliny veskrze mladé a výzkumy stále poodhalují nové informace o působení látek typu flavonoidů na lidský organismus. Jeho přínos se prokázal už během výzkumu v Sovětském svazu v 50. letech. V Rusku je tradičně využíván jako universální pomocník. Jeho antioxidační přínos je nepopiratelný. Obsah účinných látek je totiž velice pestrý. Už jen například kombinace vyššího obsahu jódu a glykosidu rutinu (vitamín P) je velice zajímavá. Za zmínku stojí i obsah sorbitu, přírodního alkoholového cukru a nízkým glykemickým indexem, který určitě stojí za zařazení do jídelníčku.

Temné plody do čajů kaší i zmrzliny

Na jaře se sbírají pupeny, ze kterých se pak dělají tinktury. V pozdním létě až na podzim se sbírají plody, které se můžou jíst jak syrové, tak sušit nebo mrazit k pozdějšímu použití. Z plodů se též získává extrakt, který se přidává do léčiv ve formě tablet a kapslí. Plody se přidávají do čajových nápojů, do ranních ovesných kaší, do koktejlů, do zmrzlin. Dělají se z nich marmelády a džemy, podobně jako třeba z rybízu.

Obsah účinných látek

• flavonoidy (především antokyany a glykosidy (rutin))
• vitamíny (C, A, E, K, B1, B2, B6, B9)
• minerály a stopové prvky (jód, železo, draslík, hořčík, vápník, zinek)

Likér z černého jeřábu

Potřebujeme:

2-3 kg zralých plodů černého jeřábu

1-1,5 kg třtinového cukru

1 litr kvalitního rumu

1 šálek dobré kávy

5 ks hřebíčku

1 větší kus skořice celé

Postup:

Plody opláchneme, dáme do hrnce (můžeme i se stopkami) společně s kořením a zalijeme 3 litry vody. Necháme vařit na mírném ohni cca 30 minut. Poté odstavíme a necháme vychladnout. Odvar slijeme do jiného hrnce přes cedník, aby nám plody v něm zůstaly. Ty následně postupně dáváme do látkového ubrousku a přes něj ručně vymačkáme šťávu zpět do odvaru.

Odvar i s vymačkanou šťávou znovu přivedeme k varu, přidáme cukr ( dle chuti) a šálek silného espressa. Po rozpuštění cukru odstavíme z plotýnky a přilijeme rum. Následně hned dávkujeme do skleněných lahví předem vymytých horkou vodou.

Likér můžeme pít samotný nebo si jej v zimním počasí zalévat horkou vodou. Vznikne tak velmi chutný a zdravý nápoj na zahřátí.