Rod truskavců čítá asi 60 druhů rozšířených po celém světě. Všechny druhy můžeme považovat za plevele, které často negativně ovlivňují růst pěstovaných plodin na polích nebo v zahradách. Spojuje je schopnost léčit. To samozřejmě trochu pozměnilo pohled člověka na tento rod rostlin.

Popis rostliny

Jednoletá bylina se silně vyvinutým kůlovým kořenem. Má poléhavé lodyhy, někdy vystoupavé až přímé, jsou větvené zejména v dolní části, rýhované. Vyrůstají do výšky kolem 40 centimetrů.

Listy jsou krátce řapíkaté, eliptického někdy až vejčitého a kopinatého tvaru. Mají tmavozelenou až modrozelenou barvu a směrem k vrcholu lodyh se zmenšují.

Nazelenale bílé až narůžovělé květy rostou po 1–8 v úžlabních klubíčkách. Kvete od června do října. Plody jsou tříhranné, tmavě hnědé nažky.

Rozšíření

Vyskytuje se takřka po celém světě. Jen vzácně se vyskytuje v tropických a subtropických oblastech. U nás roste hojně, především ve středních a nižších oblastech. Vyskytuje se i v našich nejvyšších horách do ca 1300 m.

Vyhovují mu kypré vlhké, na dusík bohaté půdy. Nejčastěji ho tedy můžeme nalézt na rumištích, kolem kompostů, na čerstvých navážkách, v zahradách, v zahradnických závodech nebo na polích. Ve vhodných podmínkách vytváří souvislé porosty, vadí mu sešlap a sucho.

Ve středověku se o něm mnoho nepsalo

Ve středověkých herbářích se o rdesnu ptačím mnoho nepíše, spíše se opisuje rdesno hadí kořen a jiné druhy truskavce. Větší zmínky najdeme v herbáři od J. Ježka z roku 1914. Rdesno ptačí zde doporučuje při obtížích s močovým měchýřem a s ledvinami. Čaj prý prospívá “proti kamenu a písku, stejně tak při obtížích s trávením”. Odvar pak doporučuje na “zevní vředy, na lišeje a fistule”.

Léčivé vlastnosti této byliny jsou již podloženy vědeckými studiemi, které jsou volně dostupné na internetu. Na trhu se vyskytují speciální čajové směsi na dýchací i urologické obtíže, kde je rdesno ptačí jednou z hlavních složek.

Plody drmku v odvarech, tinkturách i sušené

Sbíráme kvetoucí nať, kterou dále sušíme ve stínu. Při umělém sušení by teplota neměla překračovat 45 °C. Drogu během sušení neobracíme ani s ní zbytečně nemanipulujeme. Je křehká a lámavá. Správně usušená droga má sivě zelenou barvu a svíravou chuť. Lze ji skladovat dva až tři roky.

Usušená řezaná nať se používá nejčastěji v nálevu (2–3 čajové lžičky na 2 šálky vody). Odvar se používá i jako přísada do koupele. Je také vhodný ke kloktání.

Obsah účinných látek

• třísloviny
• flavonoidy (glykosid avikularin)
• slizové látky
• kyselina křemičitá