Neopadavý jehličnatý strom, dorůstající výšky až 40 metrů, kmene o průměru jednoho metru, dožívající se 300-350 let (výjimečně až 600 let), značně světlomilný, přizpůsobivý a variabilní. Svůj tvar mění v závislosti hlavně na světelných a tepelných podmínkách. Kůra je v mládí červená a postupem času se mění v šedou rozpraskanou borku, jež se papírovitě odlupuje. Kmen většinou přímý a odvětvený, na extrémních místech křivolaký, s vzdušnou zelenou korunou. Hlavní kořen je mohutný a sahá hluboko do země, boční kořeny se větví do šíře a umí strom udržet v náporech větru i na tvrdších místech. Zpravidla se strom spíše láme, než vyvrací. Jehlice vyrůstají ve dvojicích a tvoří svazky, jsou dlouhé 1-8 cm, oblé, zahnuté, špičaté, na hřbetu tmavě zelené a světle zelené na vnitřní straně. Opadávají po dvou až třech letech. Borovice lesní je jednodomý strom, má tedy šištice samčí i samičí, šišky dozrávají v říjnu druhého roku po opylení a postupně se otevírají a semínka se unáší větrem po okolí. Po třech letech od opylení šišky opadávají.

Volně roste v celé Evropě a severní Asii, u nás se jedná o původní dřevinu, dnes často pěstovanou v lesích pro hospodářské účely, stejně tak se pěstuje v Severní Americe. Těžištěm přirozeného výskytu je Sibiř. Dříve u nás byla součástí smíšených lesů, hlavně doubrav, dnes je vytlačována na sušší a nehostinná místa, kde se jí i tak daří a často vytváří samostatné borové pásy. Jedná se o pionýrskou dřevinu, je schopná osídlit sušší písčité podloží, vřesovitou půdu, nepohodlné skalní lokality, bažinaté i zasolené půdy. 

V medicíně se využívá silice, kterou borovice obsahuje. Dá se získat z pryskyřice, z pupenů i jehlic. K použití ve formě tinktur, výluhů, éterických olejů a mastí. Tato silice napomáhá normální funkci dýchacího systému. „Čaj“ z borovicového jehličí je plný vitamínu C a také delikátní záležitostí. Mladé jehlice jsou v šálku příjemně svěží a nasládlé, ty starší zase obsahují více „céčka“ a jsou více hořké.

Jedna z nejdůležitějších hospodářských dřevin. Dřevo je lehké, pružné, měkké a díky pryskyřici také trvanlivé a odolné proti vodě a vlhku. Používá se například při výrobě pražců, stěžňů stožárů a lodí. Má výraznou kresbu s načervenalou barvou. Používá se jako řezivo, konstrukční materiál a také třeba palivo. Pryskyřice se používá při výrobě terpentýnu a kalafuny. Saze ze spáleného smolnatého dřeva zase na výrobu domácí tuše a tiskařské černi. Pro své kořenové schopnosti a dobrou přizpůsobivost se často využívá jako rekultivační a protierozní dřevina.

„Bory šumí po skalinách“. Známý to verš z české státní hymny, který svůj předobraz měl v nuselském údolí v Praze, nad kterým bývala pod hradbami skaliska porostlá borovicemi. Stejně tak sad a lučiny zapadají do pražského nuselského údolí. Tyl tak prý chtěl první slokou hrdě zdůraznit, že Čechové jsou doma i v Praze, právo na Prahu a okolí jim bylo upíráno dočasnými držiteli. (Viz výklad literárního historika Ferdinanda Strejčka) 

Obsah účinných látek: